|
|
Vliv parcelačního atlasu na kvalitu klasifikace pacientů s neurodegenerativním onemocněním
Montilla, Michaela ; Lamoš, Martin (oponent) ; Gajdoš, Martin (vedoucí práce)
Cílem práce je definice vztahu závislosti klasifikace pacientů postižených neurodegenerativním onemocněním na volbě parcelačního atlasu. Součástí práce je aplikace analýzy funkční konektivity a výpočtu grafových metrik dle metody publikované Olafem Spornsem a Mikailem Rubinovem [1] na fMRI datech naměřených na CEITEC MU. Aplikaci předchází teoretická rešerše parcelačních atlasů pro segmentování mozku ze snímků fMRI a rešerše matematických metod klasifikace, jako i klasifikátorů neurodegenerativních onemocnění. První kapitoly práce přináší teoretický základ poznatkůl z oblasti magnetické a funkční magnetické rezonance. Definovány jsou fyzikální principy metody, podmínky a průběh akvizice obrazových dat. Třetí kapitola shrnuje grafové metriky použité dále v diplomové práci pro analýzu a klasifikování grafů. Práce přináší stručný přehled parcelačních metod, se zaměřením na parcelaci pomoci atlasů. Po teoretické rešerši metod zkoumání funkční konektivity a matematických metod klasifikací, byly poznatky použity pro realizaci parcelací, výpočet grafových metrik a následnou klasifikaci fMRI snímků 96 subjektů vždy do jedné ze dvou tříd s využitím binárních klasifikátocí metodou podpůrných vektorů a lineární diskriminační analýzy. Data klasifikována v této práci byla naměřena na pacientech s Parkinsonovou chorobou (PD), s Alzheimerovou chorobou (AD), s Mírní kognitivní poruchou (MCI), s kombinací nemocí PD a MCI a na subjektech patřících do kontrolní skupiny zdravých jedinců. Pro předzpracování a pro analýzu je v práci využito prostředí MATLAB a toolboxy SPM12 a Brain Connectivity Toolbox.
|
|
|
Úloha specifických miRNA v regulaci apoptózy během fyziologických a patofyziologických procesů v CNS
Kaslová, Tereza ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Klassen, Ruslan (oponent)
MicroRNA jsou malá nekódující RNA o velikosti 20 až 24 nukleotidů, která jsou svou vazbou na mRNA schopna posttranskripčně regulovat genovou expresi. Tato práce se zabývá tím, jak tyto microRNA vznikají a jakým způsobem jsou schopna regulace na úrovni proteinů účastnících se programované buněčné smrti - apoptózy. Jakými mechanismy k apoptóze dochází, jaké proteiny se jí účastní a jakým změnám buňka podléhá, je dále předmětem této práce. Přesný vliv této posttranskripční regulace je představen na vybraných microRNA, která ovlivňují apoptózu v rámci vývoje centrální nervové soustavy, a také během a následkem neurodegenerativních onemocněních a poškozeních, která ji mohou postihnout. V neposlední řadě také představí využití microRNA jako potenciálních biomarkerů díky změnám v jejich hladinách, které se pojí s různými onemocněními, a také jako přímých terapeutických cílů. Klíčová slova Apoptóza, microRNA, buněčná smrt, centrální nervový systém, neurodegenerativní onemocnění, regulace genové expres
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou amyotrofická laterální skleróza
Pešková, Laura ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Hamouzová, Dita (oponent)
iv Abstrakt Autor: Laura Pešková Vedoucí práce: Mgr. Irena Novotná Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou amyotrofická laterální skleróza Cíle: Cílem této bakalářské práce je shrnutí teoretických znalostí o diagnóze amyotrofická laterální skleróza, o možnostech terapie a zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacientku s uvedenou diagnózou. Metody: Práce je rozdělena do dvou částí - část obecná a část speciální. Obecná část je zaměřena na shrnutí teoretických poznatků o amyotrofické laterální skleróze. Tato část zahrnuje kapitoly neuroanatomie, obecnou charakteristiku a klinický obraz onemocnění, možnosti diagnostických a terapeutických postupů. Část speciální obsahuje vstupní kineziologické vyšetření, návrh krátkodobého a dlouhodobého fyzioterapeutického plánu, popis terapeutických jednotek, výstupní kineziologické vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Pozitivní výsledky fyzioterapeutické intervence zahrnují zvýšení rozsahu pohybu, zlepšení stability chůze a nácvik samostatné vertikalizace. V terapii se nepodařilo ovlivnit svalový tonus a spasticitu. Veškeré výsledky práce jsou uvedeny v kapitole efekt terapie. Závěr: Výše uvedená kazuistika prokazuje, že fyzioterapie u takto složité diagnózy jako je amyotrofická laterální skleróza vyžaduje znalost jak...
|
|
|
Ultrafine particles and their possible role in etiology and development of neurodegenerative diseases
Topinka, Jan ; Závodná, Táňa ; Rössnerová, Andrea ; Rössner ml., Pavel
Air pollutants have been shown to cause a vast amount of different adverse health effects. These effects include impairment of many respiratory (e.g. asthma, chronic obstructive pulmonary disease) and cardiovascular (ischemic heart disease, infarction, stroke) diseases. However, in recent years, the evidence showing effects beyond the lungs and circulatory system are becoming more evident. Neurological diseases, namely Alzheimer's disease (AD) has shown to be associated with living near traffic. However, reason for this has remained unresolved until today. Our new H2020 project TUBE aims on revealing the mechanisms of action of ultrafine particles involved in neurological diseases. The TUBE consortium includes experts in areas of aerosol technology, emission research, engine and fuel research, human clinical studies, epidemiology, emission inventories, inhalation toxicology, neurotoxicology and disease mechanism studies. This enables research of resolving the effects of nanoparticles from different traffic modes for both air quality and concomitant toxic effect of these air pollutants. We will investigate adverse effects of air pollutants using cell cultures, animal exposures and volunteered human exposures as well as the material from epidemiological cohort study. These are going to be compared according to inflammatory, cytotoxic and genotoxic changes and furthermore beyond the current state of the art to neurotoxic and brain health effects. With this approach, we are aiming to a comprehensive understanding of the adverse brain effects of nanoparticles from traffic.
|
|
|
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
|
|
|
Monitoring neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu v povrchových vodách
PIXA, Jan
Tato bakalářská práce popisuje základní informace o sinicích a jejich toxinech, enviromentálních faktorech rozvoje vodního květu a shrnuje dosavadní poznatky o výskytu sekundárního metabolitu neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu. Součástí této práce je návrh projektu monitoringu neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu v rybničních vodách a vodních nádržích.
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Úloha buněčné senescence v karcinogenezi a stárnutí mozku
Paroubková, Michaela ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Riziko chronických onemocnění se v průběhu života neustále zvyšuje. Díky pokročilé moderní medicíně a změnám životního stylu neustále stoupá průměrná délka života člověka, což zapříčiňuje i dramatický nárůst lidí trpících nemocemi spojených s pokročilým stářím, jako je ateroskleróza, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Řada nedávných studií prokázala, že v tkáních stárnoucích nemocných dochází k akumulaci tzv. senescentních buněk, které jsou metabolicky aktivní, nicméně nejsou již schopny další proliferace a na rozdíl od terminálně diferencovaných buněk sekretují množství specifických faktorů, kterými výrazně ovlivňují okolní mikroprostředí. Úloha senescence jakožto protinádorové bariéry je známa již poměrně dlouho, nicméně její význam ve fyziologických procesech a stárnutí je osvětlován z velké části až v současné době. Zatímco se senescencí v periferních tkáních zabývá poměrně mnoho studií, příspěvek senescence k poklesu fyziologických funkcí stárnoucího centrálního nervového systému patří doposud mezi málo prozkoumané oblasti. Nedávno získané výsledky naznačují, že stárnutí i s ním spojené neurodegenerativní nemoci jsou doprovázeny zvýšeným sekrečním fenotypem senescentních buněk ne-neuronálního původu v mozku, který způsobuje nízkou, ale chronickou hladinu zánětu a výrazně tak může...
|
host ::
RSS.